Optické ztráty: IAM a znečištění
Když paprsky dopadají na sklo velmi šikmo, část světla se odrazí a k článkům se nedostane. Tomu se říká ztráta úhlem dopadu (IAM). Znečištění skla přidává další ztrátu.
Modely IAM
Fresnel s antireflexní vrstvou (výchozí)
Počítá odraz Fresnelovými vztahy z indexů lomu skla (n = 1,526) a antireflexní vrstvy (n = 1,290), s extinkčním koeficientem K = 4 m⁻¹ a tloušťkou skla L = 2 mm. Je to doporučený model pro moduly s antireflexním sklem.
Uplatňuje se odděleně na každou složku:
- Přímé a cirkumsolární: s úhlem dopadu v každé hodině.
- Difuzní z oblohy: s efektivní hodnotou integrující celou oblohu (Marionova integrace), závislou na sklonu.
- Odražené od terénu: s efektivním úhlem kalibrovaným podle simulací PVsyst (θ = 71,0 − 0,435·sklon, mezi 20° a 75°).
Efektivní difuzní záření kombinuje izotropní a cirkumsolární část podle cirkumsolárního podílu v každé hodině.
Martin-Ruiz
Empirický model s jediným parametrem (Ar) a integrovanými výrazy pro přímé, difuzní záření a albedo (Martin a Ruiz, 2001). Jednodušší.
Znečištění
Znečištění se modeluje parametry stejného modelu Martina a Ruize: propustností (T_T) a parametrem Ar:
| Stupeň | T_T | Ar |
|---|---|---|
| Čisté | 1,00 | 0,170 |
| Nízké znečištění | 0,98 | 0,200 |
| Střední znečištění | 0,97 | 0,210 |
| Vysoké znečištění | 0,92 | 0,270 |
Čím větší znečištění, tím méně sklo propouští a tím je citlivější na úhel dopadu.
Použití
Čisté ozáření je součtem tří složek (přímé, difuzní z oblohy, odražené), z nichž každá je vynásobena svým faktorem IAM a propustností znečištění:
POA_čisté = T_T · ( POA_přímé · IAM_dir + POA_difuzní · IAM_dif + POA_terén · IAM_alb )
Kde je uvidíte
V kaskádě ztrát se zobrazuje jako „Ztráta IAM“ a „Znečištění“. U čistého skla a dobře orientovaných modulů bývá IAM kolem 2-3 % ročně.
Údržba
Stupeň znečištění je průměrná roční hodnota. Pravidelné čištění v prašných nebo zemědělských oblastech umožňuje použít nižší stupeň; v oblastech s malými srážkami a velkou prašností zvažte vyšší.