Spektrální efekt a nízké ozáření
Spektrální korekce
Spektrum světla se mění s masou vzduchu a vodní párou v atmosféře a články reagují na každou barvu jinak. Spektrální korekce upravuje výkon o tento rozdíl oproti referenčnímu spektru.
Model: First Solar (2013) pro monokrystalický křemík, jak je implementován v pvlib. Závisí na:
- absolutní mase vzduchu (podle polohy Slunce a tlaku odvozeného z nadmořské výšky),
- srážkové vodě, která se počítá pro každý měsíc a místo z průměrné měsíční teploty meteorologického roku a relativní vlhkosti 65 % (vzorec Gueymard, 1994). Platí pro jakoukoli šířku a polokouli.
Hodinový faktor je omezen na interval 0,95–1,05. Za rok přidá trochu výroby v zimě a ubere v létě; roční efekt je malý (kolem +0,3 %).
Lze ji vypnout v Pokročilých nastaveních („Použít spektrální korekci“).
Nízké ozáření
Při slabém světle jsou moduly méně účinné (relativně více ztrácejí na vnitřních odporech). Výpočet je možný dvěma způsoby:
| Model | Použití |
|---|---|
| Jednodiodový model (výchozí) | Výkon vychází z obvodu modulu při každém ozáření a teplotě; nízké ozáření zahrnuje přirozeně. Viz Teplota a jednodiodový model |
| Huld (PVGIS) | Empirický model relativní účinnosti v závislosti na ozáření, kombinovaný s lineárním teplotním koeficientem |
I tuto korekci lze vypnout. V kaskádě ztrát se zobrazuje jako „Nízké ozáření“.
Pořadí použití
Radiaris použije nejprve ozáření, pak teplotu (jako PVsyst) a nakonec spektrální faktor. S tímto pořadím je rozdělení kaskády přesné.